Důstojné loučení s RCEK, tak lze popsat sobotní soutěž v Přáslavicích u Olomouce.
I přes nepříznivou předpověď se sešlo sedmnáct chlapců a chlapů, aby si navzájem poměřili síly v na Moravě skomírající kategorii elektroletů RCEK.

Všechny přítomné trápila nízká oblačnost a o ztráty vizuálního kontaktu nebyla nouze. Termiky nám pozdní léto taky nedopřávalo a tak vidět model kroužit bylo spíše výjimečné. Motor nezačoudil nikomu, srážka žádná, protest žádný, o čem vlastně psát. O rychlosti! O rychlosti, jakou lze odlétat celou soutěž. V šesté minutě se vyhlásí přípravný čas další rundy, na nikoho se nečeká a po odlétání finálového letu můžeme být na lehce pozdní oběd doma.

Alespoň účastníky finále ale představit musím:

Událostí roku je pro RCEK komunitu Mistrovství republiky. Letos, nevím proč, zástupci Moravy a Slezska vyrazili v počtu pouhých tří kusů a to je sakra málo! Já a Ivo Kurečka za Polanku, Aleš Krátký za Dino. Odjezd z Ostravy v pátek ve 12:30, plánovaný příjezd do Hořic 16:00hod, takhle jsme si to naplánovali a plán beze zbytku dodrželi. Zbytek našich plánů však vzal za své již druhý den večer, kdy byly známy průběžné výsledky.

Ale popořádku, postavili jsme stany pro sebe, nabíječky i éra a šli se přivítat s ostatními. Potom někteří testovali klidný podvečerní vzduch a nám začínalo být jasné, že je něco špatně. Po letos zrušeném omezení motorů nastala změna, která na východ od Hradce nedorazila.

Sraz byl v sedm a světe div se, celý realizační tým byl na místě včas. Vybudovali jsme zázemí, vyzkoušeli nový systém ozvučení, nezávislý na 220V a nastal čas přivítat první z dvacítky soutěžících.

Pro dvacítku pilotů bylo vytyčeno sedm přistávacích bodů, každý borec měl k dispozici pět letů v základních skupinách a sedmička nejlepších si to nakonec rozdá v jednom finálovém letu.

Panovalo příjemné počasí, snad jen vítr byl chvílemi příliš silný, ale to nemohlo narušit hladký průběh soutěže.

Dvě soutěže v jednom dnu? Děkuji, už nechci.

Ne, že by to nešlo, osmnáct pilotů není žádné závratné číslo, znamená to však tři rundy po šesti a při samoměření prakticky trvalý pobyt na rozpálené ploše. Navíc v záklonu!
Ředitelství soutěže rozhodlo, že se nejprve odlétá kompletní RCEK (pět zákl. kol a jedno finále) a poté pět kol RCE100 bez finále. Začalo se těsně po deváté a končilo krátce před osmnáctou hodinou, bez přestávky na cokoliv!!!

Fantastické byly letové podmínky, slabý větřík, silné stoupáky, snad trošku horší viditelnost. Potíže dělala betonově tvrdá plocha, po které modely jezdily jako po másle a přistát za 100 byl problém.

Další zkušební soutěž kategorie RCE100 se rozhodli uspořádat hoši z Mariánského Údolí na letišti v Přáslavicích.
Předpověď počasí se naštěstí nenaplnila a po ranní průtrži mračen se další déšť objevil až v 15:00, po odjezdu většiny soutěžících. Po celý den panovalo polojasné počasí s větříkem do 5m/s.

Sedmnáct pilotů, rozdělených do tří skupin, pět základních kol a jedno kolo finálové. Průběh soutěže probíhal přesně podle připravených pravidel, nevyskytl se žádný problém a myslím, že je tento návrh průchodný.

A k vlastnímu závodu.