Za vše může DF stoupak.cz.

V diskuzi se objevil odkaz na ohřívací kufřík Robbe, který firma představila na letošní modelářské výstavě, tuším v Norimberku. Kontaktoval jsem dovozce, leč termín dodání byl zatím neznámý.
Nezbylo tedy nic jiného, než si kufřík vyrobit svépomocí.

Vhodnou inspiraci jsem našel na stránkách rceo.eu, kde Jarda Nezhyba popisuje svůj vlastní výrobek a uvádí zajímavé odkazy na potřebné součástky.

Objednal jsem tedy teplotní spínač, topnou fólii, větrák, vestavný teploměr (ten nemá ani kufr od Robbe), vlastní kufřík a nějaký další materiál.
S Frantou Odehnalem jsme se pustili do práce a za pár hodin byl ten zázrak na světě.

Celá ta legrace vyšla 1800Kč, což je jen o malinko méně, než stojí robácký kufřík.

Nastavit lze vypínací teplotu a hysterezi, my máme nastaveno 40°C, ale spínač není natolik přesný, aby udržel tuto teplotu přesně. Pohybujeme se od 39°C-43°C, ale to je myslím přijatelný výsledek.

Tato teplota je dosažena sedm minut od zapnutí vyhřívání. Kufr odebírá asi 1A za hodinu, v závislosti na okolní teplotě. Napájíme ho 12V olověným akumulátorem.
Ventilátor, který zabezpečuje rovnoměrné prohřátí celého kufru, je zapojen přímo na vstup 12V, tudíž se točí neustále a „honí“ vzduch, i když relé topnou fólii odpojilo.
Do našeho kufříku se vleze šest dvojčlánků pro RCEK.

Protože se ve dvou kategoriích elektroletu letos prosadil zákaz nahřívat pohonné akumulátory v k tomu určených aktivních zařízeních, změřil jsem teploty aku ponechané v „povolených zařízeních“.

Palubní deska automobilu na slunci: po dosažení 56°C jsem pokus ukončil

Černá krabička, volně položená na slunci, určená pravděpodobně k ochraně proti mechanickému poškození : 48°C

Slipy nebo boxerky: 33°C

Kufřík nám slouží několik týdnů k naprosté spokojenosti a doufám, že ještě dlouho sloužit bude!

Fotky.

Pro lmk.polanka Radim Barč